Bratrská jednota baptistů (BJB) je křesťanská reformační církev konzervativně evangelikální orientace, která se vyznačuje kongregační strukturou. Každý sbor BJB je hospodářsky a finančně nezávislý na církevním vedení a své majetkové záležitosti si spravuje zcela samostatně. BJB sestává vedle českých také z řady cizojazyčných sborů, zejména rusky mluvících.

Dějiny a současnost

První baptistický sbor se shromáždil roku 1609 v Amsterdamu. První český baptistický sbor vznikl v roce 1885 v Hleďsebi u Veltrus. Po vzniku Československa se baptistické sbory sdružily v Bratrskou jednotu Chelčického. Po rozdělení Československa na dvě samostatné republiky se Bratrská jednota baptistů v roce 1994 rozdělila na dvě organizačně samostatné Jednoty – českou a slovenskou. V roce 2019 se od BJB odloučil pražský sbor Na Topolce, který utvořil samostatnou denominaci Společenství baptistických sborů.

Organizace církve

Orgány Bratrské jednoty baptistů jsou Sjezd delegátů, Rada zástupců sborů, Výkonný výbor a Revizní komise. Nejvyšším orgánem církve je Sjezd delegátů, který se koná jednou do roka a řeší důležitá společná témata fungování církve. BJB pro své potřeby zřizuje odbory, komise a účelová zařízení, včetně odboru mládeže, sester, misijního a odboru pro manželství a rodinu.

Nauka církve

Bratrská jednota baptistů sdílí s ostatními křesťanskými církvemi apoštolské vyznání. Věří v autoritu biblických textů a důraz na osobní víru, křest na vyznání a výlučnost členství sborů. Mezi další zásady patří důraz na stejné teologické zaměření sborů a důraz na sexuální aktivitu mezi mužem a ženou jen v manželství. Baptisté hájí svobodu svědomí každého člověka a zasazují se o odluku církve od státu. Za své prioritní poslání považují nesení evangelia Ježíše Krista všem lidem.