Římskokatolická farnost Olšany u Prostějova

Římskokatolická farnost Olšany u Prostějova je územním společenstvím římských katolíků v rámci prostějovského děkanátu Olomoucké arcidiecéze. Farnost má jako svůj farní kostel kostel svatého Jana Křtitele.

Historie

Olšany u Prostějova byly dlouhou dobu ve správě premonstrátů z Klášterního Hradiska. Konvent obsazoval olšanskou faru svými řeholníky i během třicetileté války. V roce 1653 byla olšanská farnost zrušena a připojena k těšetické faře. Následně nastaly nejasnosti, zda je olšanský kostel sv. Jana Křtitele samostatným farním nebo filiálním kostelem kostela v Těšeticích, jelikož zde neexistovala fara. Nová farní budova byla postavena v roce 1711, tehdejším duchovním správcem byl P. Petr Látal. Jedna místnost sloužila pro olšanského faráře a zbytek jako letní sídlo hradišťských opatů. Po zrušení kláštera Josefem II. význam farnosti poklesl. Posledním olšanským administrátorem a zároveň prvním farářem se stal P. Adalbert M. Weiser, kterému vypomáhali dva další kněží. Jeho nástupcem se stal P. Jan Babor, kterého vystřídal P. Ludvík Valeček. V roce 1836 musel být z bezpečnostních důvodů na kostele zbourán sanktusník. Při této příležitosti bylo ve věži nalezeno několik historických i novějších mincí, latinská modlitba proti bouřce a pergamenová listina z roku 1770 podepsaná opatem Pavlem Václavíkem. Všechny nalezené předměty byly vráceny zpět na místo a byla přidána německá zpráva pro potomstvo.

Bohoslužby

Farnost nabízí bohoslužby v kostele sv. Jana Křtitele v neděli, úterý a pátek.

Drobné sakrální stavby

Na konci obce stávala kaple sv. Rozálie, o níž se dochovala jediná zmínka z roku 1739. Sousoší sv. Floriána, Panny Marie a sv. Norberta bylo pořízeno premonstráty roku 1712. Premonstrát Daniel Tanoth nechal jako upomínku na požár roku 1711 pořídit sochu sv. Jana Nepomuckého, která stála na mostě přes Blatu. Kříž u hospody Na Pijaně byl po roce 1837 uložen do zákristie. V obecní části Hablov se nachází kaple Nejsv. Trojice.