Farní sbor Českobratrské církve evangelické ve Velké Lhotě

Farní sbor Českobratrské církve evangelické ve Velké Lhotě je součástí Českobratrské církve evangelické a spadá pod Východomoravský seniorát. Sbor má své kořeny v období po vydání tolerančního patentu císaře Josefa II. v roce 1781, který ukončil pronásledování protestantů.

Historie sboru a kostela

Sbor ve Velké Lhotě se ustavil krátce po vydání tolerančního patentu. Bohoslužby se nejprve konaly ve stodole Jiřího Fabiána, jelikož katolická vrchnost odmítala poskytnout pozemky pro stavbu kostela v sousedních obcích. Později byl postaven dřevěný kostel, který je dnes chráněn jako národní kulturní památka. Kostel byl dokončen v roce 1783 a je unikátní tím, že nebyl nikdy přestavěn, ačkoli chudoba farníků to umožnila.

Kostel je roubený, krytý šindelem, a je obehnán podsíní. V souladu s pravidly pro toleranční kostely neměl věž ani zvony, vstup nebyl orientován k hlavní cestě, a okna musela být malá. Interiér kostela je jednoduchý, bez soch a obrazů, s výjimkou citátů z Bible na černých tabulích a citátu z Matoušova evangelia na stropě.

V roce 1938 bylo do kostela pořízeno harmonium, a varhany byly instalovány až v roce 1996. Kostel je stále v provozu a konají se v něm nedělní bohoslužby a další obřady.

Faráři sboru

Mezi významné faráře sboru patří Ferdinand Szeleczényi, Štěpán Csétsi-Nagy, Michal Vámossy, Štěpán Kulifay, Štěpán Czako, Štěpán Garčík, Josef Gerža starší a mladší, Gustav Jelínek, Josef Martínek, Jan Karafiát, Bedřich Gerža, Gustav Adolf Švanda, Antonín Freitinger, Miloš Šourek, Bohuslav Otřísal, Vladislav Ježík, Pavel Křivohlavý, Jan Krupa a Pavel Freitinger.

Současná činnost

Sbor je aktivní v rámci Českobratrské církve evangelické a koná pravidelné bohoslužby v historickém dřevěném kostele. Současným farářem sboru je Pavel Freitinger. Sbor neobsahuje žádné kazatelské stanice.