Na vzdělání si vydělával sběrem železa a kostí MUDr. Hans (Johann) Richter Narodil se 25. října 1865 do početné velmi chudé rodiny bíloveckého nádeníka Johanna Richtera a Reginy rozené Lechové. (V domě čp. 239 na pozemku barona Sedlnitzkého). Zlom v nuzném životě bez jakékoliv další perspektivy přišel v den, kdy učitel oznámil jeho otci, že syn musí studovat, protože je velmi nadaný a učenlivý. Mladý Johann jevil o učení nevšední zájem. Rodina však nemohla syna na studiích vydržovat. Mladý jedenáctiletý chlapec toužící po vzdělání, vzal svůj osud do vlastích rukou. Začal pracovat jako pasák koz, sbíral staré železo a kosti. Za tři roky už měl našetřený potřebný obnos a nastoupil na gymnázium v Opavě. Když přijel do Opavy císař František Josef I., navštívil také na gymnázium, kde na sebe malý Hans (Johann) upozornil svými znalostmi. Díky tomu dostal od císaře roční stipendium 70 rakouských zlatých. V hodinách literatury se seznámil s dílem rakouského básníka a spisovatele Petra Roseggerse, kterého si zamiloval a učinil si z něj vzor pro své literární začátky. Z Opavy odešel studovat akademické gymnázium ve Štýrském Hradci a po maturitě si krátce přivydělával jako domácí učitele dětí u Roseggersových. Hans chtěl studovat medicínu, ale na univerzitě ve Štýrském Hradci nemohl jako Slezan dostat stipendium. Proto odešel zkusit štěstí do Vídně a když se zavázal C. a K. armádě k následné službě, stipendium dostal. Ještě v době studií medicíny nastoupil službu jako jednoroční dobrovolník u husarského regimentu č. 11. Po promoci na Vídeňské univerzitě 25. listopadu 1893 dostal místo pomocného lékaře ve vídeňské vojenské nemocnici. V červenci roku 1900 se na krátký čas vrátil do rodného Bílovce, aby se mohl v kostele svatého Mikuláše oženit s vnučkou staroveského rychtáře Lea Hankeho, Annou Kunzovou (*1873 v Bílovci – otec nevěsty Heinrich Kunz, matka Emilie Hanke). V oddací matrice je Hans Richter uveden jako lékař C.K. pěšího pluku č.5. Jeho slibná kariéra vojenského lékaře pokračovala jmenováním do pozice primáře chirurgického oddělení vojenské nemocnice v Sarajevu. Za první velké války sloužil jako štábní lékař v Bělehradě a od roku 1917 zastával funkci šéflékaře vojenské nemocnice v Klagenfurtu. Za svou příkladnou službu obdržel řadu vysokých vyznamenání: 1906 papežský čestný kříž za zvláštní zásluhy „Pro Eccelsia et pontifice“, 1915 Rytířský kříž Řádu Františka Josefa I. aj. Po válce byl jmenován vrchním štábním lékařem. Do zasloužené penze odešel v říjnu roku 1925. Se svým milovaným básníkem Petrem Roseggersem udržoval po celý život přátelské styky. Jako spisovatel a básník byl MUDr. Richter velmi plodný. Jeho články a básně byly zveřejňovány v řadě časopisů „Starosta Gorlice“, „Náš válečný čáp“, „Pohled na bídu Srbů“ aj. . Některé z jeho prací byly napsány v lidovém nářečí Bílovecka. Zabýval se také popularizací medicíny a napsal publikace, které vyšly v nákladu přes půl miliónů výtisků: „Jak bychom měli žít“, „Náš domácí lékař“. Doktor Richter udržoval po první velké válce kontakt se svým kolegou vojenským lékařem MUDr. Karlem Sywekem, jehož otec Eduard (podnikový lékař u fa. Mathias Salcher) se usadil v Bílovci. MUDr. Hans Richter zemřel 30. srpna 1945 v obci Sankt Kanzian (Korutany). Foto: Thomas Krinninger a Státní okresní archiv Nový Jičín (fb)

(fb)