Československý ústav zahraniční je nezávislý a dobrovolný spolek, který usiluje o rozvoj styků se sdruženími, spolky a osobami pocházejícími ze zemí bývalého Československa, žijícími trvale v zahraničí a s jejich potomky. Jeho posláním je péče o zahraniční krajany, podpora a usnadnění jejich národních a kulturních styků se starou vlastí, udržování národního povědomí a pomoc při zajištění kvalitního vzdělání jejich potomků.

Historie

Československý ústav zahraniční byl založen 20. prosince 1928 na základě myšlenky prvního prezidenta republiky T. G. Masaryka. Vznikl jako nevládní organizace, která se starala o zahraniční krajany a zprostředkovávala kontakty s bývalou vlastí. Činnost ústavu byla v letech 1939–1945 zakázána, řada jeho představitelů byla perzekvována nebo uvězněna. Po válce se ústav stal součástí státního orgánu, ale po sametové revoluci v roce 1989 se vrátil ke svému původnímu poslání a postavení.

Aktivity

Ústav se zaměřuje na podporu krajanských spolků, modernizaci krajanských škol, vybavení počítačových tříd a zasílání učebních pomůcek. Podporuje hudební soubory, přispívá na kroje a pomáhá českým školám bez hranic. Financuje vydávání krajanských publikací a pořádá letní kurzy češtiny pro krajany.

Organizační struktura

Ústav je řízen demokraticky zvolenými orgány, včetně členské schůze, správního výboru, předsedy a kontrolní komise. Funkční období volených členů je tříleté. Členská schůze je nejvyšším orgánem ústavu a schvaluje hlavní směry činnosti.