Činnosti ostatních organizací sdružujících osoby za účelem prosazování společných zájmů j. n. - Místní a regionální rozvoj - Ostatní

aktivně se podílet na provádění stavebních, záchranných, restaurátorských a udržovacích prací historických památek (zámky, vyhlídky, altány, historické cesty spojující Týnec s okolními obcemi ad.) studovat a zveřejňovat historii zámků a dalších památek v Týnci a okolí studovat a zveřejňovat historii rozlehlého zámeckého parku podporovat a podílet se na vhodném využití týneckého zámeckého areálu upravovat a udržovat polní, lesní ad. historické pěší cesty spojující jednotlivé části Týnce (Týnec, Rozpáralka, Horní Lhota, Loreta) ap. informační, propagační, popularizační činnost v souvislosti se zámky, parkem a dalšími památkami v Týnci usilovat o kulturně společenské využití památek v obci Týnec a celostátně propagovat tyto historické, architektonické a přírodní skvosty Týnce a okolí pořádat vzdělávací a propagační osvětu a akce v oblasti životního prostředí, historie, kultury a zájmových činností občanů venkova, zejména setkávání, besedy a přednášky s odborníky, vědci a umělci využívat přírodní a historické krásy a zajímavosti Týnce a okolí k přilákání umělců do regionu organizování sympózií, stálých a výměnných výstav, zejména výtvarného umění poskytování ateliérů umělcům, spisovatelům, zemím, státům a jiným organizacím s umělci spolupracujícím budování sbírky uměleckých děl vydávání a prodej publikací, katalogů a jiných materiálů souvisejících s aktivitami spolku, tzn. sbírkové a výstavní publikace, vědecké, umělecké, literární publikace a videa, publikace o Týnci a okolním regionu úschova a ostraha uměleckých děl zápůjčky, transporty, pojištění a celní odbavování uměleckých děl zajišťování konferencí, kurzů, seminářů, přednášek a dalších vzdělávacích aktivit zajišťování koncertů, divadelních představení, uměleckých workshopů a dalších kulturních aktivit v rámci možností a v souladu se zákony pečovat o přírodu, krajinu a životní prostředí uchovávat a dále zlepšovat život na vesnici, snažit se předat nastupujícím generacím co nejlepší životní prostředí, dochované památky a tradice vyhledávat zdroje k pokrytí výše uvedených činností účastnit se právních řízení týkajících se hlavních cílů sdružení.|Účelem spolku je organizování vlastních a podpora cizích aktivit směřujících k záchraně, celkové rekonstrukci a údržbě areálu barokního zámku Týnec, ke zvelebování kulturní krajiny v jeho okolí včetně záchrany, renovace a ochrany jejích kulturních, přírodních a dalších hodnot a k vhodnému využívání těchto statků pro vzdělávací, kulturní a rekreační účely. Hlavní činností spolku je a) vyhledávání možných finančních zdrojů a opatřování prostředků pro obnovu a údržbu zámku Týnec a pro zvelebování krajiny v jeho okolí, b) organizování přípravy rekonstrukce zámku Týnec a úprav jeho areálu s cílem zřídit v něm kulturní a vzdělávací centrum nadregionálního významu a v případě zajištění finančních prostředků též investování do této rekonstrukce, c) studijní, informační, propagační a popularizační činnost vztahující se k zámku Týnec a jeho okolí, d) provozování ateliérů pro umělce a galerie se stálými i výměnnými výstavami na zámku Týnec, e) pořádání sympozií, konferencí, seminářů, uměleckých workshopů, koncertů, přednášek, besed, kurzů a dalších vzdělávacích, kulturních a jiných společenských akcí, zejména na zámku Týnec, f) vydávání publikací, katalogů, audiovizuálních děl a jiných materiálů souvisících se zámkem Týnec, jeho historií i současností a s činností spolku, g) budování sbírky uměleckých děl zejména výtvarného umění a její zpřístupňování veřejnosti. Spolek se účastní jako zástupce zainteresované veřejnosti správních řízení, zejména územních a stavebních, týkajících se zámku Týnec a jeho okolí.

Národní kulturní památka Zámek Týnec Vrcholně barokní zámek postavený architektem Giovanni Battistou Alliprandim (cca 1665-1720) pro císařského komořího Maxmiliána Norberta Kolowrat Krakowského (1660-1721) na zelené louce, palác vídeňských rozměrů usazený na úpatí Šumavy a dnes národní kulturní památka je místem se silným příběhem: kvůli zámku byla kolem roku 1700 přestěhována část vesnice a samotná stavba zadlužila rodinu Kolowratových na několik generací. Zámek byl v 19. století pronajat a částečně sloužil i jako maštal pro dobytek. Světlé chvíle čekaly zámek na sklonku 19.