3. liga mužů 16. kolo 16. kolo – KK Jiří Poděbrady A - TJ Lokomotiva Česká Třebová A 5:3 (3439:3399) Zápas mezi druhým a prvním celkem tabulky byl očekávaným trhákem toho kola. Zaplněné hlediště plné fanoušků obou týmů vytvořilo skvělou kulisu. Přátelská atmosféra a hlasité fandění od první do posledního hodu hecovala všechny hráče ke skvělým výkonům. Soupeři se do nás od začátku nemilosrdně zakousli a vytvořili obrovský tlak, kterému jsme odolávali jen s vypětím sil. Jirka Šafránek měl za soupeře Tomáše Hrubého - jednoho z nejlepších soupeřových borců a bohužel vůbec nezachytil začátek svého startu. První doslova tragickou dráhou 116 posadil soupeře, který měl také spíš pomalejší rozjezd na koně. Hned na úvod ztrácel 24 kuželek a to jsme rozhodně nepotřebovali. Další dráhy už byly na úrovni, na kterou jsme od Jirky zvyklí (150+141+141). Tomáše náskok z první dráhy pořádně nakopnul, svůj tlak ještě vystupňoval (167+137+152) a v pohodě si dokráčel pro výrazné vítězství 596:548. Jirkovi se tak podařilo urvat jen jediný set a ztráta 48 kuželek byla docela hrozivá. Tradiční oporou domácích v první lajně je Vašek Kňap a to je pro nás obvykle jistota zisku alespoň jednoho bodu. Soupeři obvykle na Vaška, jako nejlepšího hráče soutěže někoho obětují a my kromě bodu získáváme také slušný náskok. No dnes se tedy Honza Kmoníček jako oběť rozhodně nechoval, první dráhu sice s Vaškem po pěkném výkonu prohrál 149:170, pak ale přidal a další dráhu bral on 165:156. Spoustou hodovek v plných i v dorážce se Honza prezentoval i na dalších dvou dráhách (153+154) a Vaškovi, který hrál, mimochodem výborně neustále zle zatápěl. Rozhodovalo se až v závěru poslední dorážky. Dorážku i dráhu vyhrál Honza, ale z hlavního bodu se radoval Vašek po skvělém souboji 623:621. Na body jsme se tedy rozešli smírně 1:1, ale Třebová vedla o výrazných 46 kuželek. Střed naší sestavy máme tradičně silný a tentokrát byl patrně rozhodujícím faktorem k vítězství. Na Petra, kterého soupeři myslím mylně považovali za slabší článek naší dvojice, nasadili svého nejlepšího hráče Jirku Kmoníčka. Petr převedl ale start snů a první dráhu zahrál na světové úrovni. Hodovek nasypal nespočet, jen v dorážce jich bylo myslím pět. Jeho dráha 188 (108+80) byla nejlepší, jakou jsem letos v Poděbradech zaznamenal. Toto evidentně Jirku docela zaskočilo, a tak přestože zahrál slušných 148 kuželek, hned na úvod dostal do trika o 40. Peťa pokračoval v podobném stylu i na další dráze. Fantastické plné 106 naznačovaly, že můžeme očekávat další světovou třicítku. Bohužel zde se dobře promazaný stroj zadrhl a po bídné dorážce 39 (0 chyb) náš borec přenechal dráhu soupeři (145:148). Tento nepatrný rozdíl se nakonec ukázal jako rozhodující. Petr bojoval na dalších dráhách jako lev. Dokonce se mu podařilo shodit z malé ulice i devítku, což vzbudilo bouřlivé reakce v celém publiku, ale soupeř vycítil šanci na vítězství na setové body 3:1 a tak také souboj skončil. Petr odcházel z dráhy po skvělém výkonu 599 kuželek ale se svěšenou hlavou, protože soupeř, který nahrál o 20 kuželek méně, bral bod. Já jsem tentokrát odehrál svůj start tak trochu v Peťově stínu, ale nemohu tvrdit, že by mi to vysloveně vadilo. Moje střetnutí s Kubou Sokolem dostalo jasný směr už v první třicítce, kterou jsem po Kubově kolapsu na dráze č. 4 v pohodě získal 154:121. Ani já jsem na čtyřce následně moc nezazářil a Kubovi přenechal setový bod, ale z koncentrace mě to nevyvedlo. Slušná druhá půlka 305 Poděbrady v pohodě posunula k další bodu. Podařilo se mi z náskoku soupeře stáhnout dobrých 38 kuželek (593:555) a spolu s 20 kuželkami získaných Petrem jsme se konečně dostali do plusu a vedli o 18 kuželek. Na body byl stav vyrovnaný 2:2. Do závěru jsme nastupovali s mírným optimismem. Ondra Šafránek měl pozici o něco jednodušší a po slušné první půlce (143+146) lehce indisponovaného soupeře drtil 2:0. Pak ale Ondra trochu vypadl z role a trápil se hlavně v dorážkách. Soupeř si tak nějak hrál to svoje a získal i jeden set, to ale bylo vše. Bod putoval do Poděbrad 557:528. Po delší zdravotní pauze se jako dotahovák představil Lukáš Poláček. Bohužel to tentokrát nebylo ono. Působil tak nějak nejistě, a přestože se jeho soupeř výrazně trápil, nedokázal toho využít. Předvedl spoustu středů a neméně újezdů, a tak putoval po šedesáti hodech pod sprchu. Nahradil ho Láďa Nožička. Střídání bych viděl jako jedno z těch povedenějších. Láďa začal trochu ekvilibristicky. Začal několika horšími hody do levé strany, pak ale mířidla výrazně zpřesnil a hrál skvěle. Hned na své první dráze stáhl celý náskok po výkonu 146:103 a hosty donutil ke střídání. I hostům střídání docela vyšlo a Jirka Hetych poslední dráhu proti Láďovi vybojoval. Láďa na jedničce chytl středovou nemoc a nahrál jen 122. Jirka se z počátku docela trápil, dorážku ale začal devítkou, následovala další devítka tentokrát z malé ulice a vzápětí téměř další devítka z malé (sedlák to ale nakonec ustál) - publikum bylo doslova ve varu. Poslední bod tedy putoval do Třebové po setech 3:1 520:519. Soupeři nakonec odjížděli z Poděbrad se vztyčenou hlavou a v rámci možností v dobré náladě. Díky poslední dráze si při rovnosti bodů i skóre uhájili alespoň celkové vedení v soutěži (mají lepší poměr setových bodů). I my jsme mohli být spokojení, protože důležitý souboj jsme zvládli a na soupeře se bodově dotáhli. O postupujícím do druhé ligy se tedy rozhodne v dalších kolech na dálku mezi námi a Českou Třebovou a to je docela příjemné zjištění. Btw. Dnes byl jediným smutným pokladník, který se musel smířit s jedním borcem bez újezdu (náš kapitán Peťa Tomáš) a trojicí s jedním újezdem (Kňap, Košnar, Ondra Šafránek). (fb)

3. liga mužů 15. kolo 15. kolo – SKK Náchod B - KK Jiří Poděbrady A 1:7 (3221:3370) Po 15. kole jsme k postupu stejně blízko (nebo daleko) jako před týdnem. Překvapivě to můžeme brát jako dobrou zprávu. Trochu jasněji může být po příštím kole, ve kterém na domácí půdě přivítáme vedoucí tým České Třebové. Teď se ale pojďme věnovat utkání s Náchodem. V Náchodě jsme v utkání nad slabě hrajícím soupeřem od začátku do konce dominovali. Vítězství nad soupeřem, který bojuje o udržení, bych úplně nepřeceňoval. Prolomení venkovních porážek, které jsme v předchozích kolech utrpěli, jsme ale potřebovali jako sůl. Každý bod hlavně z venkovních zápasů se samozřejmě počítá. Celkově jsme nahráli jen o 8 kuželek více než před týdnem v Kutné Hoře, ale bodově to bylo výrazně veselejší než v utkání s Kolínem. Ani tentokrát nikdo z nás nepřekonal hranici 600 kuželek, nicméně jsme se prezentovali až na jednu výjimku vyrovnanými výkony mezi 560 a 581 kuželkami. Nedařilo se jen Ondrovi, který byl na své oblíbené kuželně tentokrát tak nějak mimo. Nedařilo se mu hlavně v dorážce, kde napáchal 9 újezdů. Po devadesáti hodech to vypadalo, že nedá ani 500 kuželek. To samozřejmě hráč jeho kvalit připustit nemohl. Poslední dorážkou 72 ukázal, že jeho potenciál je výrazně jinde než jeho předchozí hra. Soupeře už ani díky skvělému finiši porazit nedokázal, ale výkon dotáhl až na 527 kuželek. Nejlepším hráčem byl dle předpokladů Vašek Kňap, ale tentokrát jsme za ním i my ostatní zaostali jen o pár kuželek. Pochvalu za pěkné výkony si tedy zasloužíme i my ostatní. Doufám, že tento zápas nás nakopne a v závěru sezóny přidáme k vysokému standardu ještě pár špičkových výkonů, které nás posunou ke splnění postupových cílů. (fb)