Dnes je Mezinárodní den divadla📅 Rádi bychom sdíleli text poselství k tomuto dni protože s ním souzníme: Poselství ke Světovému dni divadla 2025 od Theodora TERZOPOULOSE: "Může divadlo slyšet, jak naše doba volá o pomoc ve světě zbídačených lidí, uzavřených v celách virtuální reality, zabarikádovaných svým dusivým soukromím? Ve světě robotizovaných existencí v totalitárním systému kontroly a represe napříč celým spektrem lidského bytí? Zajímá se divadlo o ekologickou devastaci, globální oteplování, masivní ztrátu biodiverzity, znečištění oceánů, tání ledovců, rostoucí lesní požáry či extrémní povětrnostní jevy? Může se divadlo stát aktivní součástí ekosystému? Divadlo sice už dlouhá léta pozoruje lidský vliv na planetu, ale stále se mu nedaří najít cestu, jak tento problém řešit. Zabývá se divadlo stavem lidstva, jak jej formuje 21. století, kdy jsou občané manipulováni politickými a ekonomickými zájmy, médii a tvůrci veřejného mínění? Kde sociální média, ačkoli komunikaci mohou usnadňovat, pro ni zároveň poskytují dokonalé alibi díky bezpečné vzdálenosti od ostatních? Všeprostupující strach z druhých, z odlišných, cizinců, ovládá naše myšlenky a jednání. Může divadlo fungovat jako dílna pro soužití rozdílů, aniž by bralo v úvahu rány, které stále krvácí? Tyto rány nás vyzývají k rekonstrukci Mýtu. A slovy Heinera Müllera: „Mýtus je agregát, stroj, ke kterému mohou být připojovány vždy nové a různé stroje. Přenáší energii, dokud rostoucí rychlostí nevybuchne oblast kultury“ a já bych dodal, že i oblast barbarství. Dokáže divadlo svými reflektory nasvítit společenská traumata a přestat osvětlovat jen samo sebe? Toto jsou otázky, na které neexistují jednoznačné odpovědi, protože divadlo existuje a přetrvává právě díky otázkám, na které není odpovědí. Otázky, na které se ptal samotný Dionýsos, když procházel svým rodištěm, orchestrem starověkého divadla, a pokračoval svou tichou cestou uprchlíka krajinami války, platné i dnes, kdy slavíme Světový den divadla. Pohlédněme do očí Dionýsa, extatického boha divadla a Mýtu, který spojuje minulost, přítomnost a budoucnost, dítěti narozenému dvakrát Diovi a Semelé. Bohu vyjadřujícímu se fluidní identitou, ženskou i mužskou, rozzlobenou i laskavou, božskou i zvířecí, na pomezí šílenství a rozumu, řádu a chaosu. Akrobatovi balancujícímu mezi životem a smrtí. Dionýsos klade základní ontologickou otázku: „O co vlastně jde?“ Otázku, která tvůrce vede k stále hlubšímu zkoumání kořenů mýtu a mnoha rozměrů lidského bytí. Potřebujeme nové narativy, které budou směřovat ke kultivaci naší paměti a formování nové morální a politické odpovědnosti, abychom se vymanili z mnohotvárné diktatury dnešního středověku. Váš spolek, co uvízli (fb)

Už brzy se vám pochlubíme s naším nově připravovaným projektem!👾 Zatím jsme fotili na Sídlišti Ďáblice a jsme zvědaví na výsledek a vaše reakce! 👀 Ale jedno vám můžeme slíbit už teď, a to že to bude celé ďáblické ---->>> (ďáblický smích)👹 (fb)