Vlastivědný spolek Rosicko-Oslavanska je česká nezisková organizace, jejíž hlavní činností je dokumentace historie regionu Rosicko-Oslavanska a osvětová činnost.

Historie regionu

Rosicko-oslavanská pánev je jednou z nejstarších a nejmenších černouhelných pánví v České republice. Nachází se asi dvacet kilometrů západně od Brna a zahrnuje obce Zastávka, Babice, Zbýšov, Padochov a Oslavany. První zmínka o nálezu uhlí na Moravě pochází z roku 1753, a v Oslavanech se začala těžba uhlí kolem roku 1755. Na rosickém panství u Zastávky se těžba začala o pět let později, v roce 1788.

Těžební společnosti

Těžba v rosicko-oslavanské uhelné pánvi probíhala nezávisle ve třech těžařských společnostech. V Oslavanech a Zbýšově to byla Müllerova společnost, kterou v roce 1869 koupila Innerbergská společnost ve Vídni. Ve Zbýšově těžila společnost Rahnova (později Láska Boží) a v Zastávce těžířstvo Rytíř Herring a spol. Těžířstvo Rytíř Herring a spol. bylo založeno v roce 1803 a v roce 1870 se stalo Rosickou báňskou společností (RBS).

Dělnické stávky

Rosicko-oslavanský uhelný revír byl svědkem mnoha dělnických stávek, z nichž nejvýznamnější byla stávka v letech 1932–1933, která trvala 16 týdnů a je považována za nejdelší stávku v historii republiky.

Oslavany

Oslavany jsou bývalé hornické město ležící v údolí řeky Oslavy. První písemná zmínka o Oslavanech pochází z roku 1104. Historie města je úzce spojena s klášterem založeným v roce 1225. V polovině 20. století se Oslavany staly centrem hornictví a výroby elektrické energie, ale poslední uhlí z oslavanského dolu Kukla bylo vytěženo v roce 1973.